Tapeta je tu pro nás jako připomenutí. Pokaždé, když se podíváš na svůj telefon a objeví se na něm tato tapeta, zeptej se sebe: „V čem, kdy a kde jsem si dnes nedovolil/a být sám/sama sebou, autenticky, opravdově, udělat to, co jsem měl/a chuť udělat? Třeba zavýsknout radostí nebo začít tančit, zpívat, nahlas se zasmát – aby to nevypadalo divně? Kde mě dnes zvala má bytost něco udělat, oznámit, ukázat zbytečně? 

Zkus si to jen uvědomit, neposuzovat se za to, ale třeba příště vědomě zareagovat tím, že půjdeš a uděláš to, k čemu tě tvá duše zve – být spontánní. A nehlídat sebe, jak u toho budeš vypadat. Co ty na to?