butterfly, walk elderberry, meadow

ALERGIE – aneb jsem chudák já nebo ten černý bez, co chce kvůli mé alergii mamka pokácet?

Proč zrovna já? Vždyť přírodu miluju!!!

Vždycky jsem přírodu milovala. V pubertě a dál jsem dokonce jezdila na tzv. „vandry“ – spala jsem venku i v zimě, na sněhu, jen na karimatce a ve spacáku (a kupodivu se mamky prognózy o plačících vaječnících nenaplnily). Miluju přírodu hmotnou/fyzickou i její Vědomí – různé národy ho nazývají různě např. pachamama, lady Gaia, matka Země atd.

Nejvíc se mnou souzní jaro, už odmalička. Jak po dlouhé zimě zase začíná všechno krásně růst a kvést… probouzejí se barvy k životu, probouzí se  k životu život ... a najednou po dlouhé zimě se zdá být všechno možné – přichází silnější paprsky od Slunce (aspoň nám to tak připadá) a najednou může jít všechno zlehka a z vesela, dokonce i nálada se mnohým z nás jakoby zázrakem zlepší a prosluní.  

mimosa, flowers, gift

Když mi bylo asi tak – puberta – z ničeho nic jsem začala být alergická. A nejen to, přerostlo to až v astma. 

Čím to jen mohlo být? Že by se najednou v přírodě objevily tisíce nových druhů rostlin, které začaly být pro lidi nebezpečné? Nebo se najednou zvýšilo množství pylu o 1 000 000 %?

 No že jo? Jak jinak mi vysvětlíte, že mi to nikdy nevadilo a najednou, sotva vyjdu ven, nemůžu dýchat, zaplní se mi nos a nevidím pro slzy? Všechno štípe a pálí a svědí? KDO ZA TO MŮŽE? Tady mi přichází vzpomínka na krásnou pohádku „Sůl nad zlato“ : „Moudrá květeno … kdo mi teď pomůže?“  (chichi)

Co myslíte? Jsem bestie já nebo příroda? Kdo koho trápí? Už možná víte (pokud mě aspoň trošku znáte), že řeknu, že nikdo, nikdo není bestie. Je to ale zase jen a jen o nás. Konkrétně moje puberta byla o mně. A taktéž i „moje“ alergie. 

Čím se alergik vyznačuje? Jak jinak, než zraněným vnitřním dítětem, svým podvědomím – je oběť. 

Je oběť přírody, konkrétně letního období, konkrétně jen některých nebo všech kvetoucích (tedy živoucích a žijících) rostlin. Všechno, co se mu nelíbí (ubližuje mu) musí z jeho nejbližšího okolí pryč. 

Zlobíte se? Přepískla jsem to?

Zlobíte se? Tedy na mě? Hodně nesouhlasíte? Jasně že zlobíte!!! ALE: Co tak místo obviňování si sednout sám se sebou (nebo sama se sebou) a podívat se do sebe. Do svého nitra, do svého podvědomí. Co se tam schovává a krčí ve tmě za těmi dveřmi? 

Smutné, uražené nebo hodně naštvané malé dítě – takhle přesně vypadá naše podvědomí (moje teda už ne, zapracovala jsem na sobě). Ale musela jsem toho prožít fakt hodně, než jsem to pochopila. Vesmír mi často říká, že jelikož jsem tak tvrdohlavá, tak si to musím prožít tak silně (chichi) – říká tomu s lehkým humorem, že si procvičujeme naši svobodnou vůli. A to my zase jo – a rádi – a dlouho :-)) 

Padl ten černý bez, nebo nepadl ?

Jste zvědaví, jak dopadl ten černý bez mé úžasné kamarádky – té moudré bohyně?  

Nedopadl – tedy na zem, nepadl. Stojí tam a ukazuje sebevědomě a sebe-vědomě (on ví, že je černý bez), co se právě odehrává v té krásné rodině dospívajících mužů – dospívají. A té nádherné ženě, té bohyni už to nevadí. Ne to, že kýchají – ale to, že se svobodně rozhodli už dospět. 

Co všechno ten bez tak provokativně ukazuje? Třeba dualitu – naši nádhernou dualitu, se kterou si tolik nevíme rady – jmenuje se černý bez, ale má bílé květy – a pak černé plody. No je tohle normální? :-)) A taky: je lepší bílá nebo černá? Dobro nebo tzv. zlo? Je temnota – černota opravdu černá? Nebo byla kdysi bílá? 

Zkuste se taky na chviličku nad tím zastavit … třeba začnete taky kýchat :-))  … tedy jen, pokud vám to bude hodně vadit. 

galaxy, star, infinity

Kdepak se ta temnota vlastně vzala?

Přemýšleli jste někdy nad tím, kde se ta temnota vlastně vzala? 

Já jsem ji dnes prožila při úžasné konzultaci – setkání se svými strachy – s úžasnou Alenou El Bakr – prožila jsem si tu moji temnotu, i tu naší temnotu – a taky jsem si prožila, co bylo těsně před tím, než se stala temnotou … Všechno je jinak, než vypadá … tady, na Zemi … v dualitě. 

Opatrujte se a buďte k sobě vlídní, k sobě navzájem i k sobě samým… nikdy nevíte, jaký kousek té „temnoty“ se skrývá ve vás – a kdy se jí budete „muset“ postavit čelem – a pochopit jí – a pochopit sebe… 

s tím vám vlastně můžu hodně pomoct já, Pavla Gondeková.  Tak jako už tolika úžasným lidem a jejich duším. 

A mimochodem – s těmi strachy vám zase skvěle pomůže Alena El Bakr – to ona mě jimi bravurně provedla a nenechala mě s nimi padnout.. jen ty strachy – a beze strachu. 

A kdybyste chtěli ještě vědět, jak vypadá vaše unikátní „Nic“ nebo pochopit a uzdravit své posvátné partnerství a vzájemnou sexualitu, tak se zeptejte Jitky Dynkové  – je opravdová bohyně „nejen“ komunikace. 

S láskou a úctou k životu a Existenci ... Pavla C. G.

(c) Pavla C. Gondeková, únor 2021 – Článek smí být šířen, kopírován a používán pouze pro nekomerční účely,  jen v nezkrácené podobě a s uvedením autorky článku a zdroje s aktivním odkazem.